Udělejte si fotky jako profesionál!

Rozhovor s Hanou Stehlíkovou a několik důležitých tipů

Všichni si někdy přejeme umět fotit, mít krásné obrázky z dovolené, mít si co vystavit na sociální sítě. Kdo nepostuje, jako by nežil :D I fotky ve fotoalbu by někdy mohly vypadat víc profesionálně, co si budeme nalhávat. Pravda, někdy není čas na zdlouhavé aranžování celého záběru, jde nám o zachycení okamžiku, kdy prostě jen cvakneme, co vidíme, a jedeme dál.

Je ale možné si udělat krásné fotky i v domácích podmínkách? Takové, které budou vypadat jako od zkušeného fotografa? I bez pomoci drahého příslušenství?

Rozhodli jsme se zeptat úžasné fotografky Hanky. Ta byla tak hodná, že se rozhodla s námi sdílet nejen svůj příběh, ale také nám dát pár cenných rad, které s vámi rádi sdílíme v tomto článku!

1. Nejdříve něco o vás. Jaké je vaše celé jméno? Čím se živíte? Jak jste se dostala k focení a jak dlouho už se tomu věnujete?

Jmenuji se Hana Stehlíková a focení se věnuji od svých šestnácti let. V sedmnácti letech jsem získala první placené zakázky, kterých postupně přibývalo tak, že již během studia gymnázia mě focení začalo živit (pravda, v té době mé nároky byly nižší :D).

K focení jsem se dostala úplnou náhodou – mamka chtěla, ať jdu na gympl, taťka chtěl, ať jdu na vinařskou školu, ještě před tím jsem ale chtěla alespoň zkusit přijímací řízení na grafickou školu. V přijímacím řízení jsem se umístila mezi prvními, takže bylo rozhodnuto. Na střední škole jsem si měla vybrat kroužek, do kterého budu chodit – vyhrála fototvorba. Dostala jsem svou první zrcadlovku, focení se věnovala v podstatě denně… a to i po tom, co mě osud opravdu nakonec zavál na gympl.

Před pár dny jsem oslavila 25. narozeniny, dostudovávám VŠ zaměřenou na ekonomii a management, konkrétně můj obor zaměřený na marketing, ale po škole se budu nadále naplno věnovat focení.

2. Jaké to je být fotografkou? Co vás na tom nejvíce baví?

Je skvělé být fotografkou. Myslím, že je to nejlepší práce na světě. Nejvíce mě baví zažívat a zvěčňovat lidské příběhy – to, když se ke mně někteří vrací v podstatě od počátku mé práce… První mnou focená miminka již chodí do školy, další do školky, první novomanželé, kterým jsem fotila svatbu, mají teď tři děti… Je kouzelné sledovat osudy lidí a smět jim je zachytit.

Zároveň se mi líbí, jak je tato práce kreativní a rozmanitá. Není to jen o focení, ale i o tom kolem – hledání nových fotolokací, nákupy rekvizit, dekorování ateliéru či jiných prostor atd.
Při tolika propojených činnostech se snad ani nemůže stát, že by mi časem přišlo focení jako monotónní práce.

Některé věci by běžně člověk od „rodinné fotografky“ ani nečekal – to, že v rámci své práce i odsvědčí svatbu, zvěční i porod, v případě deště na svatbě pohotově vytáhne svých deset deštníků… Kromě toho všeho mě baví překvapovat lidi svou univerzálností. :D

3. Může i „obyčejný smrtelník“ vytvořit fotky jako profesionál?

I profesionální fotograf je obyčejný smrtelník. :D Ale chápu, jak je to myšleno. :)
V době covidu jsem měla několik on-line workshopů v oblasti focení pro děti ze základní školy. Výsledky byly úžasné. Měli k dispozici často jen mobilní telefon, kterým byla focena různá témata. Jejich vnímání světla, kompozice, barev atd. bylo skvělé.

4. Často slýcháme, že v dnešní době už některé mobily fotí lépe než klasické foťáky. Myslíte, že když s sebou na dovolenou vezmeme jen mobil, můžeme si i tak udělat hodně dobré fotky?

I když mám osobně fototechniku za statisíce, tak na dovolené a výletech fotím jen a jen na iPhone. Ale je to spíše z toho důvodu, že jsem líná upravovat fotky pro sebe, zároveň nemám předem v plánu nějaká velká kreativní focení, na která by telefon nestačil a zároveň nemám v plánu výsledné fotografie tisknout na velké formáty.

Za dobrých světelných podmínek a na malém displeji se může zdát, že telefony dohání profesionální fotoaparáty, ale při přiblížení, horších podmínkách atd. telefony stále pokulhávají.
Avšak je obdivuhodné, jak rychle jdou technologie dopředu, jak se povedlo i na tak malém prostoru, který v telefonu pro foťák je, vyřešit stabilizace, uspořádání aj., celkově doplněno o stále lepší softwarové inovace.
Díky tomu může mít v podstatě kdokoliv hezké fotografie každodenního života svých dětí, fotky z dovolené či z rodinného výletu.

5. Jak vybrat nejlepší místo k focení venku? Co je důležité si ohlídat?

Když fotím momentky, jejich vznik nijak nenarušuji – primární je v ten okamžik spontánně vzniklá emoce a nemám tedy prostor na přesun na lepší místo. To už se nezopakuje. Když pak ale možnost přesunu je, tak z focení klientů chci, ať mají ve výsledku dva různé typy pozadí – jedno, které bude co nejméně rušivé. Tráva,horizont, zajímavá jednobarevná stěna, stromy… aby výsledek byl primárně o těch lidech, světle…
Druhý typ je ten, kde je vidět něco víc z daného místa, něco zajímavého. Jsem od Mikulova a máme tady mnoho krásných míst, moji klienti za mnou často jezdí z velké dálky, takže pak ocení, když na fotce v pozadí najdou „to, kde byli“. Pálavu, zámek, přehradu…

Zároveň ale vybírám místa, která nejsou příliš turisticky exponovaná (pokud se s klienty nedohodnou jinak) – některým by nebylo příjemné focení, když kolem proudí davy lidí. Zároveň by mělo být místo dobře dostupné, bez rušivých prvků (např. rušivě mi připadají dráty el. vedení, proto se jim vyhýbám při výběru fotolokací).

A především: člověk by se měl na tom místě cítit dobře. Když se nebude cítit dobře, výsledné fotky nikdy nebudou top.

6. Která denní doba je pro focení venku nejlepší?

Za nejlepší je obecně považována hodina před západem a hodina po východu sluníčka, tzv. zlatá hodina. Je to čas, kdy je světlo příjemně měkké. Benefitem v letních dnech je, že v té době není takové teplo, jako například přes poledne.

Určitě se ale dá fotit i kdykoliv jindy přes den, ale výsledek je odlišný a nemusí to být pro fotografované tak příjemné, jako právě když je sluníčko nízko nad obzorem.

7. Kompozice. Hodně zmiňované slovo, které se pojí s focením. Pro množství lidí ale španělská vesnice a něco zbytečného. Je dobrá kompozice opravdu tak důležitá? Můžete nám případně dát pár jednoduchých tipů, na co se soustředit, aby fotka vypadala dobře?

Pojem „dobrá kompozice“ je velmi velmi abstraktní. Pro někoho je kompozice dobrá, když se na fotku z rodinné dovolené vejdou všichni a nikomu nechybí ani hlava, ani nohy, pro jiného je dobrá kompozice ta, která splňuje pravidlo zlatého řezu nebo Fibonacciho spirály.

Obecně je vhodné, aby fotografovaní nebyli „uříznuti v kloubech“ okrajem fotografie, aby jejich pohled směřoval spíše do centra fotografie a několik z fotografie ven, zároveň by hlavní motiv měl být umístěn ve třetinách a nikoliv uprostřed.
Jsou ale výjimky, kdy tato pravidla neplatí (např. když chceme zachytit symetrii dané scény).

Když fotíme architekturu, dáváme si záležet, aby např. nebyla useknuta střecha budovy, věžička kostela… celková fotografie pak působí stíněně.
Častým nešvarem bývá, že je fotografie nakloněna o 45 °. Mnozí fotografové i nefotografové to považují za umělecké dílo, avšak když tím „zachraňují“ většinu fotografií, nepůsobí to dobře a při listování takovým albem se až může zatočit hlava.

8. Máte závěrem nějaký tajné triky nebo rady, jak na dokonalou dovolenkovou fotku, o které se s námi můžete podělit?

Občas když lidé kolem mě řeší, že já mám ostré fotky z mobilu a oni nikoliv, tak přicházíme na jednu základní věc – otisk prstu na objektivu (či jinak znečištěný objektiv). Před každým focením je tedy vhodné objektiv otřít, navodit správnou atmosféru mezi fotografovanými, vybrat místo pro focení s vhodným úhlem světla (dnešní mobily i foťáky si poradí s focením v protisvětle, takže se nemusí modelové šklebit do sluníčka) a fotit.

Po focení se dá využít mnoho editorů fotografií. Některé mají i verzi pro mobily a zdarma mají verzi se základními nástroji.

A nakonec doporučuji tisknout, tisknout, tisknout.

I kdyby fotka nebyla ve výsledku technicky naprosto dokonalá, možná právě zachycuje první úsměv Vašeho dítěte, první cestu do školy či naopak poslední setkání s babičkou či s dědečkem. Fotografie je to, co bude jednou jediné, co nám zůstane, a proto kvalitní tisk a archivaci doporučuji jak u fotografií od fotografa, tak u domácích mobilovek.
Zálohovat můžete samozřejmě různými způsoby – servery, cloudy… ale z vlastní zkušenosti vím, že spíše se člověk zalistuje do alba než do digitálního úložiště.

Nám závěrem nezbývá než souhlasit a dodat, že jako u každé jiné činnosti, nejdůležitější je dělat vše s láskou. Platí to i u focení. To ví i Hana Stehlíková, také proto její fotky vypadají tak kouzelně, dává do toho totiž kousek srdce. Rádi bychom jí tímto poděkovali za skvělý rozhovor! Jestli chcete vidět něco víc z její práce, určitě ji sledujte na Instagramu.

A vy sami rozhodně foťte! Stát se mistrem chce trénink a snahu. Doufáme proto, že článek vnesl co nejvíce inspirace do vaší vlastní tvorby.

Budeme moc rádi, když se s námi o vaše krásné fotografie podělíte! #fotimskarpex